Zásahové jednotky na Blog.cz

4. Brigáda rychlého nasazení začala svou činnost 1.7.1994 z rozkazu náčelníka generálního štábu. Jednotka je předurčena k obraně státní suverenity a nasazení v mezinárodních operacích. Od 8.5.1999 brigáda nese čestný název "Obrany národa". Neznalé může tento název zaskočit - Obrana u čistě útočných jednotek jako jsou výsadkáři? Obrana národa byla odbojová organizace za protektorátu s řadou známých vojenských osobností. Neoficiálně se brigádě říká "Čtverka" nebo "Brnka". V současnosti jsou pro potřeby Severoatlantické aliance vyčleněny již profesionalizované jednotky 43.vpr a 4.pzpr a pracuje se na plné profesionalizaci ostatních útvarů. Velitelství brigády se nachází v Havlíčkově Brodě. Útvary 4.BRN se podílely a podílejí na mezinárodních operacích IFOR, SFOR, Joint Forge - SFOR II, Joint Guardian - KFOR, Essential Harvest, Enduring Freedom, ISAF. Stranou nezůstávají také mezinárodní cvičení jako Pathfinder nebo Lion Stealth. S vojáky 4.BRN se setkáte i v Praze u budovy rádia Svobodná Evropa.

41. mechanizovaný prapor (41.mpr) - v Benešově, účast v misi SFOR42. mechanizovaný prapor (42.mpr) "Svatováclavský" - v Táboře, účast v misích IFOR a SFOR Mechanizované prapory jsou používány pro rychlé nasazení při ohrožení státní suverenity a také při mezinárodních operacích. Tyto jednotky mají velikou palebnou sílu. V jejich výzbroji jsou jak běžné pěchotní zbraně, tak obrněná vozidla BVP1, BVP2, samohybný minomet PRAM, vozidla BRDM s protitankovými raketami a protiletadlový komplet STRELA-10M.43. výsadkový prapor (43.vpr) "Československých parašutistů" - v Chrudimi
Tato jednotka historicky navazuje na 71. výsadkový prapor. Ten vznikl po válce iniciativou významných osobností jako Paleček, Krzák, Černota. 1. dubna 1994 je 71. prapor rychlého nasazení (následovník 71. výsadkového praporu) přeměněn na současný 43. výsadkový prapor - součást 4. brigády rychlého nasazení. V současnosti je prapor dislokován na posádce v Chrudimi. Prapor je z větší části profesionalizován. Byl prvním praporem brigády vyčleněným pro součinnost s jednotkami Severoatlantické aliance a výcvik probíhá podle norem NATO. Prapor se účastnil misí IFOR, SFOR, KFOR a Essential Harvest. Dobře se prapor prezentoval na mezinárodním cvičení Lion Stealth 2002 - operace Hammer. Těžiště činnosti praporu spočívá v taktických výsadcích. Prapor je však vycvičen i ke speciálním operacím. Prapor je v porovnání s pozemními útvary lehce vyzbrojen. Nedostatek těžké techniky je kompenzován vysokým nasazením a odhodláním výsadkářů. Tím se dostáváme k výzbroji. Vojáci mají k dispozici zbraně jako jsou samopal vz.61, pušky vz.58 ve verzích V a Pi., univerzální kulomet vz.59, odstřelovací puška SVDN -1, automatický granátomet AGS-17, jednorázové reaktivní protitankové granáty RPG-75, granáty URG-86 a pěchotní minomety. K přepravě prapor používá terénní vozidla Land Rover - typ Defender upravený pro AČR, 90 (krátký) a 110 (dlouhý), nákladní ROSS 6x6 a Tatra 815. K seskokům jsou používány osvědčené padáky OVP-68.46. dělostřelecký oddíl (46.do) "Generála Netíka" - v Pardubicích Je jednotkou s nejtěžší technikou v brigádě a má největší palebnou sílu. Oddíl plní úkol dělostřelecké podpory ostatním jednotkám brigády. Ve své výzbroji má 152mm samohybné houfnice vz.77 Dana a průzkumné komplety Sněžka. Jednotka se účastnila misí SFOR a KFOR.4. průzkumný prapor (4.pzpr) - v Bechyni
Navazuje historicky na 1. úderný samostatný prapor legií v Rusku. Dnešní prapor vzniká v roce 1994 v Pardubicích. V roce 1998 dochází ke sloučení 44. průzkumného praporu z Bechyně a 4. průzkumného praporu rychlého nasazení z Pardubic. Nově zformovaný prapor je dislokován v posádce v Bechyni na bývalém letišti a v roce 2000 obdržel vlastní zástavu. Je druhým praporem brigády vyčleněným pro součinnost s jednotkami Severoatlantické aliance a je z velké části profesionalizován. Prapor se účastnil misí SFOR, KFOR a jeho příslušníci se podílejí na ochraně jiných specializovaných jednotek v mezinárodních misích jako ISAF. Účastnil se mezinárodních cvičení Pathfinder a Lion Stealth. Činnost praporu je kompletní pozemní průzkum na podporu činnosti brigády. Prapor se skládá ze dvou rot hloubkového průzkumu (RHPz), roty průzkumu (RPz), roty technického průzkumu (RTPz) a velitelské roty. ...více zde4. spojovací prapor (4.spojpr) - v Havlíčkově Brodě4. ženijní prapor (4.žpr) - v Bechyni4. prapor logistiky (4.prlog) - v Havlíčkově Brodě4. zdravotní rota (4.zdrr) - v Havlíčkově Brodě4. rota chemické ochrany (4.rcho) - v Týně nad Vltavou
S blízkou reorganizací celé armády se změn dočká i 4. Brigáda rychlého nasazení. Určitě jste se doslechli o plánovaném rozvoji základny v Bechyni. Vzhledem k velikosti základny se očekává, že tam budou přesunuty i jiné jednotky a také nejspíše velitelství brigády. Očekává se změna struktury a úkolů brigády. Brigáda bude mít pouze mechanizované prapory s technikou (kolovými transportéry) přepravitelnou vzduchem. Specializované jednotky budou postupně zrušeny a technika s lidmi bude použita v nově vznikajících profesionálních praporech, které budou plnit úkoly pro celou divizi v tzv. divizním kompletu (průzkum, chemická ochrana atd.). V současnosti dochází ke změně znaků jednotek. Pro brigádu platí nový znak uvedený v záhlaví. O nových znacích pro některé jednotky brigády se jedná, jiné je už mají. Ke změně dochází z důvodu nového předpisu, že brigádní znaky v AČR budou oválné a znaky praporů kulaté.

Ty probíhají pravidelně u útvaru v Bechyni. Před účastí na výběrovém řízení k přijetí do služby vojáka z povolání musí zájemci splňovat určité předpoklady. Musí mít maturitu, české občanství, ukončenou základní vojenskou službu a čistý trestní rejstřík. Účastníci výběrového řízení musí splňovat základní fyzické požadavky AČR, z kterých jsou přezkoušeni hned na začátku výběrového řízení. (uvedeny min/max hodnoty - lehy-sedy 38/55 1min; kliky 20/35 1/2 min ; běh 12 min. 2400/3000; shyby na hrazdě 6/16; ergometr a síla stisku paží) Odbudou si pohovory a pak následuje vytrvalostní část. Ta má za cíl zjistit skutečnou motivaci k práci u brigády. Probíhá to následovně. Každý je oblečen sportovně. Má přiděleno číslo, které má na sobě. Dostane 1,5l vody v plastové lahvi. Na začátku se všichni sejdou před "padáčkárnou", kde si vyfasují do dvojice pneumatiku. Vybíhá se na plochu bývalého letiště. Běhá se a cvičí se. Kliky jsou pořádné a ulívání nepomáhá. Při odhalení netrpí pouze provinilec, ale ostatní musí být solidární a počkat na něj dokud instruktor není spokojen. Musí se dodržovat pitný režim a ten kdo pije málo, si to řádně užije. Držet v předpažených rukou na výdrž kilogram nebo půl kilogramu je pořádný rozdíl. Čas se pekelně vleče a to člověk musí vydržet i v noci. Stačí jen málo. Zvednout ruku! Pak ta otročina končí. Končí tak však i šance na přijetí ke "čtverce". Výběrové řízení však neoficiálně pokračuje i po přijetí do služby. Armáda se snaží co nejvíce profesionalizovat jednotky pod 4.BRN a to i funkce jako pancéřovník, pomocník pancéřovníka, střelec z granátometu, pomocník střelce z granátometu, nabíječ atd. Tyto funkce jsou dosti náročné na fyzičku (on i rozložený granátomet něco váží) a někteří po přidělení na tyto funkce brzy pochopí, že to není jen o tom mít červený baret a dělat frajera.

Kořeny dánské speciální jednotky Jaegerkorpset sahají do 17. století. Nejprve spontánně začínají někteří vojáci v bitvách používat ne příliš běžnou taktiku, kdy porušují zaběhaná pravidla a napadají jednotky protivníka v té době poněkud neformálním způsobem, přičemž se jednotky proti sobě neřadí podle předepsaných pravidel a neútočí podle předepsaných vzorců. V roce 1785 z podnětu korunního prince Frederika začaly operovat oficiální jednotky Jaegerkorps. Jednalo se pouze o lehkou pěchotu. Přibližně po 200 letech vzniká v Dánsku 1. listopadu 1961 speciální jednotka Jaegerkorpset navazující na tuto tradici. Kmotrem této jednotky se stala britská SAS a SBS a vztahy jsou mezi těmito jednotkami i dnes poněkud rodinného charakteru.
Název Jaegerkorpset je potřeba trochu osvětlit. Ve slovníku naleznete jako ekvivalent tohoto termínu pouze výraz: Speciální vojenská jednotka. Jaeger je v rodině germánských jazyků (Němčina, Nizozemština, Dánština atd.) označení pro lovce. Tento termín bývá používán i ve významu myslivec, torpédoborec a stíhací letoun. Termín lovec a lov nejvíce vystihuje podstatu činnosti speciálních jednotek, a proto je pro názvy těchto jednotek používán. Nelze to chápat čistě jako lov (v tomto případě na lidi). Jedná se o splynutí s přírodou. Její poznání a využití. Termín korpset označuje sbor. Jaegerkorpset = Lovecký sbor/sbor lovců. Voják Jaeger je vycvičený pro hlídkovou, průzkumnou a diverzní činnost v týlu protivníka. Do týlu se dostává různými prostředky po souši, po vodě i vzduchem. Přístup k jejich činnosti je vždy maximálně profesionální, protože protivník chyby nepromíjí. To je však běžné pro všechny speciální jednotky. Jejich činnost je více méně podobná - pozorovací a pátrací aktivity, samostatná diverzní činnost v týlu protivníka, rozvoj nebo potlačování partyzánského hnutí atd.
Výcvik Jaegra probíhá následujícím způsobem: 1) Hlídkový kurs (PTRKUR) 6 týdnů 2) Aspirantský kurs (ASPKUR) 16 týdnů 3) Výsadkářský kurs (FALGRU) 2 týdny 4) Kurs bojového plavce (KAMPSVOM) 3 týdny 5) Další vzdělávání 52 týdnů - zdravotnický kurs, CQB (boj ve městě), kurs volného pádu (HALO)
Hlídkový kurs (Patruljekursus) - je základním kursem, kde voják získává základní znalosti pro činnost hlídky. Maximální věk pro absolvování tohoto kursu je 35 let. Skládá se tělesné výchovy a tréningu, zkoušky sebedůvěry, výuky hlídkových dovedností, vedení, topografie, spojařské činnosti, techniky přežití, použití nafukovacích člunů, výsadky vrtulníkem. Hlídkový kurs pomůže dobře se připravit na aspirantský kurs, který je přijímací zkouškou k jednotce. Absolvent kurzu má právo nosit nášivku Patrulje.

Aspirantský kurs (Jaegeraspirantkursus) - Maximální věk pro absolvování tohoto kursu je 27 let. Skládá se z obdobných činností jako hlídkový kurs, ale je rozšířen o výcvik činnosti hlídky speciálních sil, střelecký výcvik, průzkumnou činnost, trhací práce, první pomoc a použití nafukovacích člunů s motorem. Kurs obsahuje následující zkoušky: překážková dráha max 10,5 minuty, běh v maskáčích 2400m za max. 10,5 minuty, 10m šplhání na laně v maskáčích a se zbraní, plavání 1000m max. za 24 minut, potápění, záchrana života, 10 km běh v maskáčích za max. 52 minut.
Výsadkářský kurs (FALGRU) - kurs na vysazení padákem s nuceným otevřením. Voják obdrží odznak a nášivku s modrým polem pod symbolem padáku. Po absolvování kursu volného pádu se mění modré pole na čevné.

Kurs bojového plavce - probíhá u dánské speciální potápěčské jednotky Fromandskorpset (těsně spolupracuje se SEALs). Výcvik obsahuje činnost žabích mužů a požití nafukovacích člunů.
Po přijetí k jednotce obdrží Jaeger ramení nášivku a tmavě červený baret běžný pro výsadkové jednotky.

ráže 9mmpistole Sig Sauer P210samopal HK MP 5samopal s integrovaným tlumičem HK MP 5 SDráže 5,56 mmkarabina HK G53karabina M96 se sadou pro speciální jednotky (vyrábí kanadská firma Dieamaco pod označením C8-SF - je to klon americké AR15/M16)karabina M96 s 40mm granátometemútočná puška M95 (Diemaco C7 - také klon americké AR15/M16)lehký kulomet Diemaco LSW/SFSWlehký kulomet HK 23 Eráže 7,62 mmodstřelovací puška HK MSG 90lehký kulomet M62 - MG3lehký kulomet HK 21 Eráže 12,7 mmodstřelovací puška Barrett M82Protitankové zbraně:M84Používané nože:SOG SEAL 2000standardní armádní GLOCK

Dánsko má svůj specifický maskovací vzor. Viz. obrázek.Pro pouštní akce je pouštní maskovací vzor, který tvarově vychází ze základního vzoru pouze je se změněnými barvami.

Střihem oděvů, řemení a batohů silně připomíná britskou výstroj. Jako příklad jsou přiloženy obrázky řemení a taktická vesta pro speciální jednotky.

Základním přepravním prostředkem po zemi je vojenský lehký terénní vůz Mercedes. Používán je i nyní při nasazení v Afgánistánu, kde Jaegers působí po boku amerických a britských speciálních jednotek.

Během začátku druhé války v Perském zálivu probleskla našimi sdělovacími prostředky informace, že akcí se účastní polské speciální síly GROM. Málo kdo ovšem ví, že Poláci byli už i v první válce v Perském zálivu. Pojďme ale postupně. O vzniku jednotky speciálních sil se uvažovalo už v roce 1982. Impulzem pro to bylo obsazení polské ambasády v Bernu teroristy. Cílem jednotky by bylo zasahovat na ochranu polských občanů v cizích zemích. Výstavba takové jednotky získala opodstatnění po operaci "Most" v letech 1989-90, při které Polsko pomáhalo židům z východu při přesídlení do Izraele. Vznikla obava z odvety teroristických skupin z Blízkého východu. Tato obava se naplnila v Bejrůtu, kdy byli napadeni polští diplomaté. To bylo poslední kapkou, která rozhodla o vytvoření takové jednotky.
Speciální jednotka vzniká oficiálně 13. července 1990. V tuto dobu se proslavila polská zpravodajská skužba Urzad Ochrony Panstwa. Těsně před začátkem operace Pouštní bouře byli na území Iráku stále agenti CIA a hrozilo, že budou odhaleni nebo zabiti. Pod vedením generála Gromoslava Czempiňského byla podniknuta akce na záchranu těchto agentů. Poláci využili předchozích dobrých vztahů s Irákem a agentům vytvořili novou identitu - polští stavební dělníci a odborníci. Pod touto identitou je propašovali z Iráku ven. Akce byla rychlá, perfekní a vytrhla američanům trn z paty. Důkazem je i poděkování Polsku od G. Bushe staršího, během jednoho televizního přenosu, což se běžně opravdu nedělá. Polské speciální síly dostaly název GROM - hrom. Název naznačuje spojitost s uvedenou akcí podobností s křestním jménem gen. Czempiňského. Název GROM je však možné vysvětlit i takto: "Grupa Reagowania Operacyjno Mobilnego" což znamená Skupina operačně-mobilního zásahu. Už od počátku jednotky byla těsná spolupráce s americkými jednotkami speciálních sil Special Forces a 1st SFOD D (Delta) Větším vzorem však byla britská SAS. Podle slov velitele jsou jim bližší britské speciální síly, protože mají obdobné podmínky (i finanční), než bohatší američané. To, že GROM pouze necvičí v ústraní dokazuje následující přehled: 1991 - účast na zajištění šéfů Art B. poblíž Varšavy. 1992 - ochrana transportu s lustračními dokumenty. 1994 - 55 vojáků se účastnilo akce na Haiti. 1996 - 50 vojáků se účastnilo mírové oprace na Balkáně. 1998 - proběhlo mezinárodní cvičení "Ellipse Bravo 98" - sjely se všechny jednotky speciálních sil z Evropy a Ameriky 2001 - účast na operaci v Kosovu 2002 - 60 vojáků se účastnilo akce v Afghánistánu a Perském zálivu V současnosti je jednotka zapojena do operací v Iráku. Níže uvedená fotografie způsobila na mezinárodní scéně rozruch a díky ní se začalo o přítomnosti Poláků v Iráku hovořit. Zachycuje vojáky polských a amerických speciálních sil poblíž Basry. V Polsku je jednotka dislokována poblíž Varšavy, pouze vodní oddíl je na jedné základně na Baltu.Velitelem jednotky je od roku 2000 plukovník Roman Polko.

GROM stejně jako řada dalších jednotek speciálních sil ve světě je profesionální, ačkoliv sama armáda je ještě branecká. Dostat se k této jednotce není nic jednoduchého. Výběrové řízení má tři kola: 1.kolo: Požaduje se motivační dopis - proč chcete k jednotce. Tento dopis je prostudován po psychologické a grafologické stránce. Ze 300 účastníků jich zůstane tak třetina. 2.kolo: Tělesné přezkoušení a psychotesty - Zájemci mají před sebou běh na 100m, běh na 3km, shyby, kliky, plavání pod vodou, skoky do vody z věže. Následuje lékařské prohlídka a řada psychotestů - např test odvahy. Zájemci mají IQ přibližně 118. 3.kolo: Vytrvalost a psychická odolnost - jedná se o týden na horách. Jednoznačně nejde o dovolenou. Cílem je přivést zájemce na pokraj fyzických sil a odhalit jejich psychickou odolnost. Obsahem jsou orientační pochody a běhy v těžkém terénu. Po poslední fázi zůstavají většinou tak 3 lidi ze 100. Ti se stávají příslušníky jednotky, pokračují ve výcviku a nosí jako ostatní příslušníci jednotky šedý baret.

GROM má tři sekce - jedna sekce má "černou práci" (boj proti teroristům, boj ve městě), druhá má "zelenou práci" (průzkumná činnost, sabotážní operace, nekonvenční operace a partyzánský boj) a třetí je "vodní" (operace z vody, na pobřeží, odminování). Nováček je okamžitě zapojen do kolotoče výcviku, aby co nejdříve získal potřebné znalosti a návyky. Výcvik pokračuje nejen u jednotky, ale příslušníci jednotky absolvují i Akademii Národní Obrany a důstojníci stáž u speciálních sil USA. Samotný výcvik obsahuje standardní směsici znalostí a dovedností příslušníků speciálních sil - od metod infiltrace (způsoby dopravy a vysazení), přes bojové znalosti (trhací práce, průzkumná činnost) až po znalosti z oboru bojového lékařství. Každý vystřílí v porovnání s běžným vojákem nebo policistou naprosto neuvěřitelné množství munice. Na těchto jednotkách se nešetří. Důvodem je koeficient účinnosti speciálních sil - 4 lidé speciálních sil mají stejnou sílu jako 48 lidí běžné jednotky. Jedna skupina nahradí jednu rotu. Nikdo, ale nebude dělat ozbrojené síly pouze z vojáků speciálních sil. Speciální síly se používají, když je potřeba jednat rychle nebo delikátně. Zajímavý je věkový průměr u GROMu - 34 let. Velitel GROMu se vyjádřil v tom smyslu, že je potřeba mít vyzrálé lidi. A právě lidé v tomto věku mají potřebné zkušenosti a přístup. V žádném případě se nejedná o "napumpované ranaře", ale o lidi, kteří vypadají úplně normálně, tak že nepoznáte, jestli ten člověk pracuje s bagrem nebo střílí z HK MP5SD6.

Pistole:ráže 9mm Glock 17 HK USP Browning High Power CZ85 SIGSamopaly:ráže 9mm HK MP5K HK MP5SD6Pušky:ráže 5,56mm karabina M4A1 s taktickým příslušenstvím (laser, kolimátor atd.)ráže 7,62mm Mauser SP66 HK PSG-1 Remington M700ráže .50 PGM Hecate IIProtitankové zbraně: Carl Gustav ráže 84mmVrhač granátů:ráže 40mmM203 namontovaný na karabinu M4A1

Pro "zelenou práci" používají příslušníci jednotky běžný maskovací oděv polských ozbrojených sil. K dispozici mají nosné řemení, taktickou vestu a batoh se stejným maskovacím vzorem jaký má uniforma. Mimochodem na řemení jsou použity stejné prvky jako na MNS2000 naší armády. Pokud nemají přílbu nosí na hlavě americký klobouk "boonie hat". Na "černou práci" používají tmavě modrou kombinézu. Taktická vesta zůstává v maskovacím provedení. Nutnou součástí je přílba a chráníče kolen a loktů. Ve výbavě pro tuto práci mají také plynovou masku a ochranné brýle. Na "mokrou práci" mají různé druhy neoprenových obleků. Základem je dýchací přístroj s uzavřeným oběhem OXY-NG2 nebo NG3 původem z Francie. Pro orintaci se používá americká navigační konzola TAC100.

GROM má ve znaku bílého útočícího sokola s bleskem v pařátech. Je umístěn na černém štítu s úhlopříčným červeným pruhem. Tento znak je na nášivce. Na odznaku je samotný sokol s bleskem.
Za poskytnutí informací děkuji Ministerstvu národní obrany Polska.

Historické kořeny českých sil zvláštního určení sahají do 2. světové války do Velké Británie. Zatím co Poláci ze svých lidí, kteří absolvovali výsadkářský výcvik, sestavovali především výsadkovou brigádu, českosloveský odboj v Londýně pod vedením Františka Moravce (s tímto jménem se ještě setkáme) se zaměřil na diverzní činnost v protektorátu Čechy a Morava. Byla provedena řada operací více či méně úspěšných. Převážná část vysazených skupin byla zpravodajsky zaměřena, ale byly i sabotážní skupiny jako Anthropoid a Wolfram.
Po válce pod vedením lidí s výcvikem z Anglie vzniká výsadkové vojsko i v Československé armádě - 71. výsadkový prapor za přispění lidí jako Paleček, Krzák, Černota ... Činnost vojáků byla velice podobná tomu čemu se naučili za války. Spolu s politickým uvědoměním a v duchu hesla "Sovětský svaz náš vzor!" bylo diverzně zaměřené výsadkové vojsko přetvořeno na vojsko pro hromadné výsadky sovětského typu. S tímto cílem v roce 1952 v Prešově na Slovensku vzniká 22. výsadková brigáda. V roce 1955 byl brigádě propůjčen čestný název "Banskobystrická". V roce 1960 byl proveden přesun ze Slovenska na Moravu do posádek v Prostějově a Holešově. V Holešově vznikl v roce 1961 7. výsadkový průzkumný pluk. Tento pluk obnovil zaměření na diverzní činnost. Jenže pluk zlobil soudruhy - při návštěvě spřátelených vojsk v srpnu 1968 odmítl pustit příslušníky těchto vojsk do kasáren a dokonce bylo plánováno osvobození Dubčeka - byl v roce 1969 rozpuštěn a lidé pokud nebyli propuštěni do zálohy byli převeleni do Prostějova. Následně probíhá reorganizace a brigáda je změněna na pluk. V roce 1970 byl změněn název pluku na 22. výsadkový pluk "Banskobystrický, SNP". V roce 1987 je pluk přejmenován na brigádu.
Po převratu od roku 1991 vystupuje útvar jako 22. speciální skupina. V roce 1993 je přeměněna na 6. speciální středisko a v roce 1995 na 6. speciální brigádu. Brigáda však neměla stavy a strukturu odpovídající skutečné brigádě. V roce 1999 byly v životě brigády dva milníky - obdržela brigáda čestný název "Generála Moravce" a byla nasazena v rámci operace KFOR. V roce 2001 je brigáda přejmenována na 6. skupinu speciálních sil a 10.5.2002 obdržela skupina svou bojovou zástavu. 1.7.2003 došlo ke změně označení na 601. skupinu speciálních sil. Část příslušníků se účastní jako doprovod polní nemocnice operací v Iráku. Během nasazení v Iráku zahynul při automobilové nehodě Pavel Mauer. V roce 2004 po dlouhé době čekání dochází k bojovému nasazení jednotky jako celku v Afghánistánu. Jednotka působí v této oblasti půl roku. Základna v Afghánistánu byla pojemenována na památku po zemřelém spolubojovníkovi CAMP MAUER. Těsně po návratu z mise stihla jednotku tragédie, kdy při přesunu ze cvičení bylo několik příslušníků jednotky zabito při srážce nákladní tatry s vlakem.

601.skss organizačně spadá pod vojenskou zpravodajskou službu. Jednotka má za úkol: provádět speciální a hloubkový průzkum ve prospěch nejvyšších stupňů velení, provádět přímé operace proti důležitým cílům, organizovat partyzánský odboj v týlu protivníka, provádět operace speciálního charakteru.

Výběr probíhá dvoukolovým způsobem s tím, že záleží zda jdete k zabezpečovací nebo bojové skupině. Lidé ze zabezpečení absolvují pouze první kolo, které trvá dva dny. Jedná se o běžné armádní přezkoušení tělesné kondice kdy uchazeč musí splňovat úroveň A - výsadkář. Zde jsou uvedeny min/max hodnoty - lehy-sedy 38/55 1min; kliky 20/35 1/2 min; běh 12 min. 2400/3000; shyby na hrazdě 6/16 a plavání na 300m. Největší problém je v silových úkolech a někdy i s plaváním. Na základě fyzických testů odpadne přibližně 80% odmítnutých uchazečů. Pak následuje pět hodin psychotestů. Při nich uspěje přibližně 50% přítomných. Pro zájemce o službu u bojových jednotek je pak druhé kolo. Druhé kolo trvá deset dní První den probíhají úvodní fyzické testy a psychotesty. Druhý den se nejprve fasuje vybavení, uchazeči dostanou polní oděv, spací pytel, baret a ostatní výstroj pro plnění úkolů (kromě pevných bot, které si uchazeči mají donést vlastní). Pak následuje patnáctikilometrový přesun do výcvikového zařízení, kde na uchazeče čekají další silová cvičení (shyby, kliky), běhy prokládané přenášením břemen a psychotesty, přesuny na 30, 40, 60 km. Jednotlivé úkoly nejprve adepti plní samostatně a postupně pak pokračují ve dvojicích a skupinách pro prověření jejich schopnosti vzájemné spolupráce. I tato část výběru je opět doplněna psychotesty a zahrnuty jsou například i střelby, které nejsou až tak podstatné. Uchazeč má možnost kdykoliv výběrové řízení vzdát. Neustále je sledován po všech stránkách jak instruktory, tak lékařem.

Po úspěšném absolvování výběrového řízení je zájemce začleněn do skupiny speciálního určení nebo skupiny speciálního průzkumu. Jeho výcvik probíhá ve skupině s tím, že postupně získává a rozšiřuje si svou specializaci. Možnosti jsou následující: infiltrace - výsadkář/volné pády, výsadkář/tandemové seskoky, potapěč hlídka - spojař, zdravotník, ženista, odstřelovač Následně se dalším vzděláváním ze specialisty stává instruktor.

pistole:CZ-75 ráže 9mmsamopaly:vz.61 "Škorpion" ráže 7,65mm, Heckler a Koch MP5 SD6 ráže 9mmútočné pušky:sa vz.58V a Pi ráže 7,62x39 mmodstřelovací pušky: SVDN-1 "Dragunov" ráže 7,62mm, Accuracy International Arctic Warfare, M82 Barret a OP96 Falcon - obě ráže 12,7mmbrokovnice:Benelli M3 SUPER 90granátomety:CIS 40GL - ráže 40mm, vyráběný společností Singapore Technologies Kinetics, zbraň je možné osadit na sa vz.58
Ve výzbroji má jednotka také další výzbroj obdobnou jako další výsadkové a průzkumné jednotky AČR - granáty, protitankové prostředky, demoliční prostředky, miny atd. Někdy se hovoří o tom, že jednotka má vy výzbroji i pušky M16 a G3. Tyto zbraně nejsou standardní výzbrojí jednotky, jsou v malém počtu a slouží pouze k výcvikovým účelům. Je možné, že v rámci vojenské pomoci USA bude jednotka vyzbrojena v budoucnu karabinami M4A1. Důvodem pro tento krok je jednodušší logistické zabezpečení při působení jednotky v zahraničí a větší kompatibilita s obdobnými zahraničními jednotkami. Mimochodem se objevuje "kachna", že karabiny M4A3, které používá SOG, byly původně určeny pro 601.skss. Není to pravda.

Základem výstroje je maskovací stejnkroj vz.95 v zeleném nebo pouštním provedení. Podle typu úkolů se používá výstroj jako balistická vesta a přílba či různé druhy pokrývek hlavy jako jsou čepice a klobouky. U jednotky je možno pozorovat nosné systémy od firem SPM Liberec a ALP - Martin Hanuš. Podobné to je u batohů, kdy jednotka využívá výrobky obou výrobců. V jednotce jsou specilisté pro různé činnsoti a tak má jednotka kvalitní vybavení pro potápěče, ale i pro seskoky HALO a HAHO.

Dne 1. května 1973 - Johannes Pechter založil a vedl jednotku Gendarmeriekommando Bad Vöslau. Tato jednotka měla za úkol starat se o bezpečnost transportů židovských uprchlíků ze SSSR. 1977 - návrh na vytvoření speciální zásahové jednotky Gendarmerieeinsatzkommando zkráceně GEK (Četnické zásahové komando). Nová jednotka vzniká oficiálně 1. dubna 1978 pod velením Johannese Pechtera. 1981 - jednotka přebírá ochranu premiéra 1982 - v návaznosti na americký akční seriál, vysílaný v té době v rakouské televizi, byla jednotka novináři nazvána Cobra. V tomto období převzala jednotka také úkol ochrany cestujících na palubách letadel 1985 - odsouhlasen projekt výstavby nové základny 1992 - je otevřena nová základna u Wr. Neusadt 2001 - dochází ke zhodnocení současného stavu speciálních zásahových jednotek četnictva a policie a je nastartován projekt reformy těchto jednotek 2002 - reorganizovaná jednotka Einsatzkommando (zkráceně EKO) Cobra, spadající pod velení policejního prezidia, začíná fungovat na čtyřech zásahových stanicích: Wiener Neustadt (centála), Linz, Graz a Innsbruck 2003 - přibývají tři zásahová pracoviště Klagenfurt, Salzburg a Feldkirch-Gisingen 2005 - přibývá poslední zásahová stanice Vídeň

Jednotka EKO Cobra je pověřena záchranou rukojmích, dále pak zadržením ozbrojených a nebezpečných pachatelů, bojem proti organizovanému zločinu a nakonec ochranou důležitých osob a objektů, do čehož spadá i služba ochrany letadel "Air Marshalls". Členové jednotky se také účastní operací v zahraničí, například kdy jde o hledání ztracených rakouských občanů jako naposledy při katastrofě tsunami v jihovýchodní Asii nebo kdy působí jako ochrana rakouských diplomatů. Hlavním střediskem je základna ve Wiener Neustadt, která slouží jako centrum výcviku a velení. Na základně je koordinační středisko pod zkratkou KOST, které řídí a zabezpečuje provoz všech ostatních částí jednotky. Zásahová stanice se skládá z malé koordinační skupiny KOST a dále ze čtyř zásahových oddílů. Zásahová pracoviště se skládají ze dvou zásahových oddílů a jsou propojena s některou zásahovou stanicí. Lidé ze střediska nebo skupin KOST musí být připraveni pro nasazení v akci stejně, jako lidé ze zásahových oddílů.

O výběrové řízení se mohou ucházet pouze zájemci z řad policie. Ti již musí mít ukončen celý základní výcvik policisty, který trvá celkem 2 roky. Výběrové řízení má několik stupňů: 1) Specifické požadavky EKO Cobra, 2) Psychologické vyšetření, 3) Lékařské vyšetření, 4) Osobní pohovor. První část se skládá z předvýběru - zájemci musí splnit určitá kritéria předvýběru jako jsou šplh na laně bez přírazu, shyby na hrazdě, plavání s rukama svázanýma za zády. Pokud uchazeč nesplní i jediný požadavek, vypadává. První část dále obsahuje běh na překážkové dráze a střelecký test. Při psychologickém vyšetření se zjišťuje inteligence, osobnost a pohotovost reakcí. Lékařské vyšetření obsahuje jak základní komplexní lékařské vyšetření, tak vyšetření potřebné pro létání a seskoky padákem, vyšetření sportovním lékařem na motoriku a výkonnost a také vyšetření moči a krve na přítomnost například drog nebo jiných látek. Výsledek tohoto vyšetření může být schopen, neschopen nebo dočasně neschopen. Osobní pohovor se odehrává před komisí a zájemce je dotazován takovým způsobem aby se projevily určité charakterové rysy, schopnost týmové spolupráce, odolnost proti stresu, motivace a podobně. Výběrové řízení a jeho požadavky jsou shodné pro muže i ženy. Po výběrovém řízení začíná základní kurs, který trvá šest měsíců. Součástí kursu je taktika, střelba, sport, řízení vozidel, slaňování, boj zblízka, psychologie, výuka jazyků atd. Po zvládnutí základního kursu mají noví příslušníci EKO Cobra na výběr z několika specializací jako: padákové výsadky, potápění nebo odstřelovačský výcvik. Výcvikové středisko je špičkově vybaveno. Dominantou celého areálu základny je 20 metrů vysoká výcviková zásahová věž. Tato věž se požívá jak pro výcvik ve výškových činnostech jako slaňování, lezení a překonávání překážek typu roura ve zdi, hromosvod, okap atd. ale i pro taktický nácvik s cvičnou municí. Jedna strana věže má řadu oken a jsou zde cvičeny kompletní zásahy ve výškových budovách. V rámci 9. konference zásahových jednotek Combat Team Conference v červnu roku 2003 vyhrál šestičlenný tým z EKO Cobra první místo ve speciálním zásahovém desetiboji. Jedná se o závod, kdy soutěží zásahové jednotky z různých států ve specifických dovednostech potřebných pro zásahové akce. Tuto konferenci i závod organizuje každé dva roky německá jednotka GSG-9.

Pistole:Glock 17, Glock 26Samopaly:MP88, jedná se o variantu útočné pušky Steyr AUG, která používá střelivo 9mm Para. Nově byl zaveden i samopal HK MP7 speciální ráže 4,6mmÚtočné pušky:Sturmgewehr 77, zkráceně StG77 jinak také Steyr AUG v ráži 5,56mm NATOOdstřelovací pušky:Steyr CISM 300 Standard

Příslušníci jednotky používají při akcích černé zásahové kombinézy, přes které mají neprůstřelnou vestu. Na levém rukávu kombinézy mají umístěnu nášivku se znakem jednotky nebo rakouskou vlajku. Na zadní straně vesty je nápis Polizei. Pistoli mají umístěnu ve stehenním pouzdře. Pro ochranu hlavy je používána balistická přilba se sklopným balistickým štítem. Pro svou přepravu jednotka používá osobní vozy Mercedes Benz a BMW. Jednotka také má zásahová vozidla umožňující rychlý zásah v patře nebo v letadle. Dalším přepravním prostředkem je nafukovací motorový člun. Jak již bylo uvedeno, na základně je hangár pro dva vrtulníky. Jeden je Eurocoter Ecureil patřící ministerstvu vnitra a druhý je poskytovaný armádou a jedná se o Augusta-Bell AB212.

Special Operations Group (zkráceně SOG) je nejmladší jednotkou pro speciální operace v naší zemi. Vznikla v srpnu roku 2002 v rámci Vojenské Policie. Důvodem vzniku jednotky byla potřeba zajistit bezpečnost našich občanů v zahraničí ať již po stránce ochrany před útokem teroristů, tak i po stránce záchrany rukojmích. Celé spektrum úkolů je mnohem širší a je uvedeno níže. Jednotka se brzy po svém vzniku podílela na zajištění bezpečnosti Summitu NATO v Praze a krátce na to byla nasazena na krátkodobé ůkoly v Afghánistánu. Možnost rychlého nasazení jednotky byla dána tím, že jednotku tvořili vybraní lidé od různých vojenských a policejních jednotek, kteří s touto prací již měli dlouholeté zkušenosti. Jednotka byla rovněž později nasazena jako součást ochrany našeho kontingentu polní nemocnice v Iráku. Příslušníci útvaru působili v době války v Iráku na Ambasádě ČR v Kuvajtu a později v Bagdádu při české msi OCPA. Následně se stal prvek jednotky součástí kontingentu VP v jižní provincii Basra. V tohoto období byl v oblasti Basry na návštěvě britský ministerský předseda T.Blair. Britský kontingent si vyžádal na jeho ochranu právě SOG. Bylo to takovým malým oceněním kvality jednotky. Stěžejním úkolem jednotky byla především ochrana VIP a doprovod konvojů. Tato práce nebyla snadná. Dnešní situace v Iráku je natolik divoká, že se neřeší otázka jestli bude konvoj přepaden, ale kde bude přepaden. V současnosti se jednotka připravuje na další nasazení v zahraničí.

a) Boj proti terorismu b) Zásah v případě zadržování rukojmí ve vojenských objektech - vztahuje se i na leteckou techniku c) Zásah v případě zadržování rukojmí mimo území státu d) Ochranná činnost VIP e) Zadržení hledaných osob (v rámci zahraniční mise) f) Zásah v případě narušení ochrany vojenských objektů zvlášť nebezpečnými pachateli

O místo u jednotky se může ucházet pouze osoba, která již má zkušenosti z oblasti speciálních operací. Jedná se o lidi od výsadkových a průzkumných jednotek, zvláštních složek PČR nebo zpravodajských služeb. Výběrové řízení je čtyřfázové. První částí je předložení profesního životopisu. Na jeho základě jsou vybraní uchazeči pozváni na vstupní pohovor před výběrovou komisí. Ti kteří projdou absolvují individuální psychotesty. Zbytek štastných je vyzván k účasti na základním výběrovém kursu. Ti kteří jsou shledáni vhodnými pro službu u SOG mají napůl vyhráno. Asi tou nejdůležitější fází je začlenění do jednotky. Jedná se o zkušební období, během kterého se zájemce musí projevit jako platný člen jednotky. Období je dostatečně dlouhé na to, aby to bylo možné poznat. I u SOGu platí, že težké je dostat se dovnitř, ale ještě těžší je tam vydržet.

Výcvik je rozdělen na tři oblasti. Základní příprava je složena z dovednotí a vědomostí jednotlivce. Díky požadavku, aby měl zájemce již zkušenosti z podobné práce, se nejedná o výcvik od nuly, ale o doplnění potřebných znalostí a postupů specifických pro práci SOGu. Po té náleduje taktická příprava při které zásahové týmy cvičí všechny taktické postupy ve všech prostředích a podmínkách. Výcvik v terénu vojenských prostorů je střídán s nácvikem operací v ulicích velkých měst. Po absolvování tohoto výcviku přichází speciální výcvik. V tom se příslušníci útvaru věnují svým specializacím. Důležitý je pak také společný stmelovací výcvik jednotky, který vytvoří ze skupiny jednotlivců perfektně pracující tým. Podmínkou pro úspěšné provedení operací je neustálý výcvik. Příslušníci jednotky neustále cvičí jak na střelnici tak i různé taktické postupy, způsoby vysazení a vyzvednutí atd. Čtyřčlenný tým je základním článkem - řidič, pyrotechnik, zdravotník a ostřelovač. Každý tým má vlastní vybavení a vlastní vozidlo. Je při zásahu zcela samostatný. Co se týká specializací tak například řidič musí být schopen řídit veškerou pozemní techniku od motorky po tank. Všichni členové jsou důležití a jsou cvičeni tak, aby v případě vyřazení z boje se mohli navzájem částečně zastoupit.

pistole:Glock 17 ráže 9mmsamopaly:Heckler a Koch MP5 SD6 a Heckler a Koch MP5K PDW ráže 9mmútočné pušky:Bushmaster M4A3 ráže 5,56mm a sa vz.58 V ráže 7,62mmodstřelovací pušky:SAKO TRG 22brokovnice:Winchester 1300granátomety:M203 ráže 40mm - podvěsný granátomet pod M4A3

Základem výstroje je maskovací stejnokroj AČR vz.95 v zeleném nebo pouštním provedení, případně americká letecká kombinéza z nehořlavého materiálu Nomex. Pro balistickou ochranu těla slouží neprůstřelné vesty od firmy Hodonský. Speciální taktické vesty vyrábí firma ALP a umožňují nešení zásobníků jak pro M4A3 tak i HK MP5. Ochranu hlavy poskytuje plastová přilba Protec ACE nebo v případě balistické ochrany se jedná o kevlarové přilby od firmy Petris. Pro komunikaci používá jednotka vysílačky Motorola, keré jsou propojeny se speciálními sluchátky firmy Peltor Soundtrap, které umožňují radiový provoz, ochranu sluchu a komunikaci v hlučném prostředí. Pro ochranu očí se používají brýlé Bollé X800. Chrániče loktů a kolen jsou od firmy Hatch. Zbraně jsou opatřeny taktickými svítilnami s laserem firmy Streamlight typ M6 a českými kolimátory Oko s ochraným rámem. V současnosti probíhá komplexní modernizace materiálního zabezpečení útvaru a v brzké době bude jednotka disponovat nejmodernější výzbrojí, výstrojí a technikou.

Systém výběru u SAS je považován za jeden z nejkomplexnějších. Je natolik vysoko hodnocen, že jej v podobné formě používá americká Delta. Dokonce někteří příslušníci SEALs nebyli schopni tímto výběrovým řízením projít! Už tato informace je známkou toho, že příslušníci SAS si svou přítomnost v těchto jednotkách musejí tvrdě vybojovat. Prosím, neberte zde toto jako hodnocení kvality jednotek samotných. Pouze uvádím, že výcvik SAS je podle dostupných pramenů zatím nejtvrdší.

Podmínkou přijetí k SAS je příslušnost k Britské armádě po dobu nejméně 2 let. Vaši přihlášku musíte mít podepsanou od svého velitele. Jak jistě chápete, velitel tuší, že mu odejde schopný člověk a tak sehnání podpisu je také velkou dřinou. Pak záleží na veliteli, jestli vám dá úlevy ve výcviku pro trénink nebo musíte trénovat až po splnění svých běžných povinností. Jednoho krásného dne dostanete pozvánku na výběrové řízení. Tím obecně pro vás krásné dny skončily.
Přijedete do Herefordu a tam vyfasujete vše potřebné. Veškerý výcvik a výběr je prováděn v běžném stejnokroji Britské armády v klasických vojenských botách. Jestli jste si někdy vyzkoušeli, jak se běhá po kopcích v kanadách a s 20 kilogramovým batohem, tak víte, že přežít tohle je opravdu fuška.
V první fázi jste zařazeni do skupiny a běháte společně. Nejprve bez batohu. Už na počátku začnou odpadávat první. Jedná se o ty, kteří si asi spletli SAS s nějakým luxusním klubem. Během první fáze pak začnete běhat s batohem. Jak již bylo uvedeno, běhá se v bojových botách a tak je jasné, že o puchýře a odřeniny není nouze. Váha batohu se postupně zvyšuje. Kdysi byly do batohu dávány cihly, které představovaly munici. Po té, co dva lidé při výběrovém řízení v zimě umrzli, nastala změna. Můžete si vzít co chcete, ale musí to splňovat určitý váhový limit. Pozor! Tento limit je na konci běhu. To co vypijete a sníte si musíte ještě na počátku připočítat. To znamená, že na počátku má batoh o nějaké to kilo navíc. Co se dělá s těmi co si to nevypočítají dobře? Na kontrole dostanou obarvený kámen, který je několikanásobně těžší než to, co si ušetřili. Pak také dostanou RTU - Return to unit - Návrat k původní jednotce. Během této fáze se máte možnost doučit něco o navigaci a orientaci. To je velice důležité pro následující fázi.

Předcházející fáze vás měla pouze připravit na výběr s velkým V. Tady budete muset běhat sami po kopcích po několik dní. Trasy jsou čím dál delší, obtížnější. Běhá se nejen ve dne, ale i v noci. Pokud naleznete cestu, tak na ni klidně zapomeňte. Běhá se zásadně mimo cesty. V okamžiku kdy ještě dostanete pušku bez řemenu, tak už je toho většinou dost. V této fázi to vzdá nejvíce lidí. Instruktoři se k vám chovají tak, že o vás nestojí a nebo trvají na drobnostech. Tento tlak neustálého vyčerpání, bolesti z nohou a ramen, nezájmu a nevyspání dá vzpomenout na to, že jste tady vlastně dobrovolně a můžete kdykoli odejít. Teď musíte bojovat sami proti sobě. Hodně lidí to vzdá. K lahůdkám této fáze je tzv. Fan Dance (tanec na Fanu), což je běh na nejvyšší kopec ve výcvikové oblasti ve Walesu.
Pokud uspějete v této fázi, tak zjistíte, že se něco změní. Už nejste jenom nějaký uchazeč. Pokud propadnete, tak to není ostuda. Všichni si vás u mateřské jednotky budou vážit. Jak pro to, že jste se o to pokusili, tak pro to, že jste to dokázali vzdát dříve, než byste si ublížili. Přesto to hodně dlouhou dobu mrzí.
Pojďme se podívat dále. Neznamená to, že když jste se dostali do třetí fáze, že jste za vodou. Pořád vás instruktoři sledují. Zde se jedná hlavně o týmovou spolupráci. Zde platí, že kdo se povyšuje bude, RTU! V této části se učí všichni zacházet se zbraní. Řeknete si, že je to hloupost, když jsou dva roky v armádě. Opak je pravdou. Je možné, že do užšího výběru se dostane někdo od ženistů nebo ze skladu. Ti nemají ty správné návyky. Také bojové jednotky mají své zlozvyky. Někdy to pro ostříleného válečníka může být větší problém, než pro skladníka. To je jedno z pravidel. Zkusit výběrové řízení muže každý bez rozdílu. Tedy jednoho - žádná žena. O důvodech proč se vedou v celém světě debaty, ale ne ve Spojeném království.

Čtvrtou částí je výcvik v džungli. U této části je důležité, abyste měli nějaké to kilo navíc. Zaručeně zhubnete. Měsíc v džungli má své. Učí vás spolupráci jak mezi sebou, tak s přírodou. Učíte se navigovat v pralese, kde to vždy vypadá všude stejně a nemáte záměrné body. Také se učí zteče malých skupin. Střílí se ostrými náboji. Realita je realita. Jednou týdně se dostává pošta a čerstvé jídlo. Jinak žijete z konzerv a toho co les dá. Opasek a mačeta se stanou téměř součástí vašeho těla. Příslušníci SAS mají opasek stále na sobě, v jedné ruce mačetu a ve druhé zbraň. Mačetu máte i tehdy, když jdete na záchod v táboře!
Po návratu z džungle se dostanete na výcvik v přežití. Nejdříve vás to všechno naučí a pak vás vyzkoušejí. Nějakou dobu běháte jen v základním bojovém oblečení. Skrýváte se a postupujete od jednoho kontrolního stanoviště k druhému. Snažíte se živit tím, co najdete nebo chytnete. Pak vás chytnou výsadkáři a dovedou vás do zajateckého tábora. Tam si vyzkoušíte rozdíl mezi hotelem a hotelovým personálem a vězením s jeho "laskavým" personálem.

Po ukončení kursu ještě jdete na základní výsadkářský kurs, pokud nejste od výsadkářů. Mimochodem, pokud jste viděli stránku o výběru výsadkářů, tak si myslíte, že je to pro výsadkáře brnkačka. Omyl! Mají to stejně obtížné jako ostatní.
Pokud jste prošli vším tímto, tak teď dostanete vysněný pískový baret s vyšitým znakem SAS.
Jenže je zde ještě háček. Dostat se k SAS je obtížné. Zůstat tam je ještě těžší. Jste přiděleni k některé skupině, ale ta vás musí ještě přijmout mezi sebe. Musíte mít ochotu učit se. Nejtěžším trestem je RTU. To může přijít kdykoli. Proto, si nemůže dovolit dělat ze sebe machra. To by se vám škaredě vymstilo.

Ty z vás, kteří by si chtěli vyzkoušet výběrové řízení potěším tím, že naše krajina je velice podobná oblasti Walesu a tak například na Vysočině nebo na Pálavě můžete nechat svůj pot. Stačí si vzít kanady a batoh a můžete vyrazit.
Pokud chcete vědět, jak se uchazeči o přijetí připravují, tak vás zklamu. Neexistuje, žádný zaručeně úspěšný postup. Někteří si vezmou batoh a jdou běhat do kopců. Jiní se řídí příručkou Warning Order, kterou vydalo U.S. NAVY pro uchazeče BUDS/SEAL. Zde zo armáda dala jasně najevo. Speciální jednotky jsou něco extra. My tě tady nepotřebujeme. Ty se chceš dostat sem. Dělej co umíš.
Chci vás jen varovat, abyste nepřecenili své síly. Pokud budete cítit obtíže, tak se poraďte s doktorem. V tomto jste zodpovědní sami za sebe. Přiznat si, že toho máte dost, není zženštilé ale chlapské.
Doporučuji vám přečíst si knihu od Andy McNaba Okamžitá Akce. Stojí to zato. Pomůže vám pochopit některé souvislosti a drobnosti, které zde asi nikdy nenajdete. Nedejte se odradit tím Sadámem v modrém baretu s odznakem SAS. Je to pouze obal. Vnitřek má hodnotu tisíckrát vyšší.
Pokud narazíte na knihu Neviditelní Bojovníci od Martina C. Arostegui, tak si dejte pozor. Je tam krásně popsáno přijímací řízení k australské SAS. Nedejte se odradit mizerným překladem. Mimochodem být autorem, tak asi zažaluji nakladatelství za takový paskvil. Já třeba nikdy neviděl zbraň, kterou byli vyzbrojeni všichni vojáci SSSR - Kalašnikov AK-37(asi to měl být AK-47). Také vrtulník AC-130 (transportní útočný letoun AC-130 Hercules "SPECTRE") neexistuje. Takových ptákovin je tam dost, ale na základní informace o výcviku to nemá vliv.

Útvar rychlého nasazení vzniká v roce 1981 jako součást Sboru národní bezpečnosti (SNB). Jeho vznik je zapříčiněn nárustem terorizmu a zvláště únosů letadel. Do útvaru jsou vybráni jednotlivci z řad výsadkových jednotek armády. Pro toto období je charakteristická výstroj skládající se z maskáčů vzor jehličí a také červený baret, který si přislušníci přinesli z armády. Baret měl na spodní straně podšívku se vzorem jehličí. Zbraně používané v tomto období jsou obdobné se zbraněmi používanými v armádě - samopal vz.61 Škorpion, samopal vz.58 a odstřelovací puška SVDN-1 Dragunov a různé druhy pistolí. Poněkud zvláštními zbraněmi jsou puška vz.54 upravená podle požadavků odstřelovačů, brokovnice a vrhač granátů RV 85. Po převratu dochází k různým změnám. Název útvaru se mění na název Jednotka rychlého zásahu Federální policejní služby - JRZ FPS. Dochází také k výměně červených baretů zdiskreditovaných při zásahu v listopadu 1989 za tmavě zelené. Ty zůstaly do roku 1992, kdy se vrátily opět barety červené. V tu dobu se mění název na Útvar rychlého nasazení Policie České Republiky a začíná se psát jeho třetí kapitola. Ačkoliv se to řadě lidí nezdá, má jednotka za sebou docela bohatý život: 1984 - osvobození rukojmí v chatě 1989 - nasazení URN při demostracích v listopadu 1990 - osvobození rukojmí v nemocnici - pachatel s ručním granátem 1992 - zásah na letišti v Mošnově 1995 - zatčení bosse ruské mafie v klubu "U holubů" 1997 - záchranné práce při povodních 1998 - zásah proti bulharské mafii (obchod s drogami, zabraněmi a prostitucí) 1999 - zatčení bosse albánské mafie Prince Dobrošiho 1999 - havárie vrtulníku na Orlické přehradě 2000 - zatčení uprchlého vězně Kájinka 2000 - zásah při prosazení nucené správy IPB 2001 - zásah proti mezinárodní skupině vykrádačů bytů 2001 - zásah proti výrobcům Pervitinu 2002 - potápění utržených lodí během záplav 2002 - bezpečnostní opatření na summitu NATO 2002 - zásah proti skupině organizovaného zločinu - prodej plastické trhaviny

Některé z výše uvedených akcí jsou ve společnosti hodnoceny negativně. Je potřeba však oddělit striktně od sebe politické hledisko od hlediska profesionálního. O nasazení útvaru rozhoduje ministr vnitra a policejní ředitel. Útvar sám má velice malou šanci ovlivnit to, na jakou akci má být použit. Z profesionálního hlediska byly akce až na nešťastnou havárii při výcviku na Orlické přehradě perfektní. Z taktického hlediska byla excelentní zvláště akce na zadržení Dobrošiho. Před a za vozidlem Dobrošiho jely vozy URNy. Při zastavení na semaforech na červenou proběhla akce, kdy byl Dobroši zajat a jakmile naběhla na semaforech opět zelená, kolona vozidel se pohnula, takže nedošlo ani k zastavení provozu a řada řidičů ve frontě ani nepostřela, že se stalo něco neobvyklého. Zajímavým okamžikem bylo potápění utržených lodí během záplav. Ačkoliv to policisté nikdy nedělali a na konzultace nebyl čas, podařilo se včas všechny lodě potopit. Lodě jsou dělány tak, aby se po proražení dna hned nepotopily.

Před tím, než se člověk rozhodne absolvovat výběrové řízení k URN musí splňovat následující podmínky: - minimální věk 23 let - 3 roky služby u Policie ČR - minimálně středoškolské vzdělání - dobrý zdravotní stav a fyzická kondice - řidičský průkaz skupiny B. - plavecVýběrové řízení má tři fáze: První fáze - uchazeč absolvuje předepsaná zátěžová vyšetření, psychologické vyšetření skládající se z řady různých testů trvající přibližně 6-8 hodin, přezkoušení z tělesné zdatnosti. Přezkoušení z tělesné zdatnosti obsahuje následující testy: běh 60m, běh 5km, kliky maximální počet za 1 minutu, shyby na hrazdě maximální počet, sedy-lehy maximální počet za 2 minuty, plavání 400m, překážková dráha. Druhá fáze - trvá týden a probíhá ve výcvikovém středisku. Během tohoto týdne uchazeč musí dokázat jak svou motivaci, tak fyzickou odolnost. Stěžejní součástí jsou orientační pochody s batohem. Pochody jsou namáhavé a probíhají i v noci. Cílem je zjistit chování člověka během dlouhodobého působení stresu. Člověk se musí neustále rohodovat, plnit úkoly a to vše za nedostatku spánku a stravy. Jediné, čeho nemůže mít nedostatek, je voda. Pitný režim je důležitý a nesmí se podceňovat. Zajímavým testem je horolezecká houpačka na mostě po jednom z pochodů. Uchazeč se po příchodu na místo uváže do postroje a zhoupne se na laně zavěšeném pod mostem. Není to přímo Bungee, ale člověk se při pohledu dolů rychle rozhoduje, jestli chce pokračovat. Zhoupnutí bývá někdy problémem i pro výsadkáře. Třetí fáze - pohovor. Pokud uchazeč prošel prvními dvěma fázemi a nevzdal to sám, má před sebou poslední vyřazovací kolo. Čeká jej rozhovor před komisí. Komise se ptá na různé osobní věci, na to jak se uchazeči zdálo výběrové řízení a na motivaci - proč k jednotce jde. Je potřeba říci, že zájemce typu "Chci mít samopal a střílet po teroristech" služba u jednotky nečeká. Žádaný je tichý profesionál. Požadované vlastnosti jsou následující: a) Inteligence - průměrná až nadprůměrná. Schopnost učit se. Vymezit a vyřešit problém i ve stresovém prostředí. b) Ctižádost a cílevědomost - znát své reálné schopnosti, dokončit práci, pracovat na sobě. c) Pružnost a přizpůsobivost - nekonvenční myšlení, invence, schopnost improvizovat. d) Zralost - je tím míněno chování zbavené impulsivnosti, naivity, přehánění, vnitřní ukázněnost. e) Psychosomatická stabilita - souvisí s emocionální stabilitou. Uchazeč by neměl podléhat psychosomatickým obtížím. Neměl by nemoci vyhledávat ani přecházet. f) Emocionální stabilita - schopnost snést kritiku, trpělivost, ovládat se. Nepřípustná je však strnulost a nadměrné potlačování pocitů. g) Emoční naladění - optimista, smysl pro humor, bez náhlých výkyvů. h) Sociální přizpůsobivost - vstřícné a otevřené jednání, přijmout autority, přijmout pravidla skupiny, iniciativa i) Agresivita a odvaha - projevovat cílenou a kontrolovatelnou agresivitu. Odvaha s instinktem sebezáchovy - bez kaskadérských kousků. j) Vysoká frustrační tolerance - schopnost zůstat akceschopný a orientovaný na splnění cíle při přerušení, čekání a rušivých vlivech. k) Morálně - etické chování - jednat podle přijatých společenských pravidel a hodnot, smysl pro spravedlnost, poctivost, svědomitost a pozitivní motivace k práci.

Pokud byl účastník i při pohovorech úspěšný a byl přijat, čeká jej docela náročný výcvikový program. Základem je takticko-speciální příprava, střelecká příprava, práce ve výškách a sebeobrana. Pokračuje se spojovací, výsadkovou, topografickou a zdravotní přípravou. Učí se obsluhovat potřebnou speciální techniku, psychologii a předpisy. Dále uchazeč je podle potřeby proškolen v oblasti ženijních prací nebo se účastní výcviku odstřelovačů, potápěčů případně řidičů. Prvotní výcvik probíhá nejprve u výcvikové skupiny, pak je teprve přičleněn nový člen k jednotce. Život v jednotce je vlastně neustálý výcvik. Vše se nestále zkouší a piluje, aby časy pro obsazení místnosti byly co nejmenší, slaňování rychlejší, střelba přesnější a vše bezpečnější. Člověk se tak stane součástkou velikého stroje zvaného tým. Celý stroj musí být dobře udržovaný a zaběhaný, protože pokud se jedna součástka zasekne, může to mít katastrofální důsledky. Člověk si musí zvyknout, že mu bude jednotka organizovat život. Životní prostor se často zcvrkne na pohotovost, výcvik, spánek a pár soukromých chvil. Neustále vysoké nasazení i při tréningu nese s sebou vysokou opotřebovanost a řada lidí časem pochopí, že život u zásahovky je jiný než si představovali. Výcvik pokračuje tak, že po čase se z člověka stává odborník a z odborníka instruktor. U jednotky nikdo nevydrží věčně a dříve nebo později se každé místo obsadí někým novým. Vzhledem k požadavkům na výkonnost nelze u zásahovky zůstat do důchodu. Člověk je podle svých schopností a znalostí umístěn v určité sekci: a) sekce rychlého nasazení - tři zásahové skupiny a výcviková skupina. b) sekce speciálních služeb - odstřelovači, spojaři, dokumentaristé, vyjednavači, řidiči. c) sekce administrativně-logistická - sekretariát, právník, personální, organizační a materiálová skupina. Aby ve výcviku byly zahrnuty nejnovější poznatky, cvičí se spolu se zahraničními jednotkami jako SAS, GSG9, GIGN atd. Příslušníci jednotky se účastní policejní mise v Kosovu UNMIK a jsou členy zásahové jednotky Special Team 6.

Pistole:ráže 9mm Luger Glock nebo SIG podle osobního výběruSamopaly:ráže 9mm Luger HK MP5A5 HK MP5SD6Pušky:ráže .308 Win SIG SSG 3000Brokovnice: Benelli M3Vrhač granátů:ráže 26,5mm RV85 - jedná se o speciální zbraň, která vystřelí projektil s dráždivou nebo kouřovou látkou takovou silou, že je schopen prorazit i slabší zeď.Nůž: útočný nůž vz.75
Každý člen zásahovky v porovnání s běžným policistou vystřílí naprosto neuvěřitelné množství munice. Oblíbenou pomůckou pro míření je tuzemský kolimátor OKO, který vyrábí firma SGB. Zamíření je pak opravdu bleskové. Každý člen týmu má samopal a pistoli pro případ selhání samopalu. Ten, kdo nese brokovnici nebo beranidlo, má také samopal a pistoli.

Základní výstrojní součástí je kombinéza. Na výběr je z několika typů. Běžná černá dvoudílná kombinéza a letní jednodílná tmavěmodrá kombinéza, které vyrábí firma XENA Praha. K dispozici jsou však i tmavěmodré kombinézy z nomexu nebo kombinace nomex/goretex. Tyto kombinézy vyrábí Vývoj Třešť. Na kombinézu přijde irská neprůstřelná vesta a na ni taktická vesta. Na hlavu se dává nomexová kukla a na ni helma. Helmy jsou k dispozici dvě - švýcarská TIG a německá Schubert. Každý člen týmu je vybaven radiostanicí a má v helmě namontovánu náhlavní soupravu. Boty se používají různé. U rukavic většina dává přednost nomexovým. Pro ochranu očí při zásahu se používají ochranné brýle. Každý má pro případ potřeby při použití kouřových granátů plynovou masku, kterou nese vzadu na taktické vestě.
Vidět na vlastní oči výcvik této jednotky není běžné a tak záběry z výcviku budou pro vás určitě zajímavé. Za poskytnutí záběrů z výcviku děkuji firmě SGB.
video 1,5MB

Současný znak jednotky vznikl v roce 1990. Během doby doznal změnu pouze nápis. Z "JRZ FPS" se změnil na "URNA", který je používán na propagačních předmětech a tiskovinách, a na kombinéze je nad znakem nápis "Policie". Znak existuje ve třech variantách. První je barevná na vycházkou uniformu. Pak je malá verze barevné nášivky, která se používá na červený baret. Nakonec je verze bojová, která má pouze zelenou a černou barvu.

Po incidentu na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972 vyzval ministr vnitra Hans-Dietrich Genscher Ulricha Wegenera ze Spolkové ochrany hranic (Bundesgrenschutz) k vytvoření jednotky o 180 lidech. V popisu práce dostali: záchrana rukojmích, boj proti vzdušným pirátům, loupežným přepadením, atentátům na zahraniční oficiální návštěvy, organizovanému zločinu, ochranu vlastních politiků v zahraničí, pomoc při výstavbě podobných jednotek. To, že taková zásahová jednotka nebyla zbytečná je více než zřejmé z následujícího přehledu.
1977 - osvobození rukojmích z letu Lufthansy - Mogadišu 1982 - zadržení teroristů RAF (Red Army Fraction - Frakce rudé armády) Mohnhaupta a Schulze 1993 - zadržení dvou teroristů RAF v Bad Kleinen 1993 - zabránění letu letadla KLM do Dusseldorfu 1994 - zadržení únosce v JVA Kassel 1994 - účast na zajištění únosců Alberta a Poláka 1998 - zadržení lupičů u Deutchen Bahn AG 1999 - zadržení Metina Kaplana v Kolíně nad Rýnem 1999 - účast na zadržení únosce v centrální zemské bance v Achách. 2000 - poradenství při akci na velvyslanectví naFilipínách 2001 - zadržení dvou špionů v Heidelbergu 2001 - pomoc při osvobození čtyř německých turistů v Egyptě 2001 - zadržení několika teroristů v rámci společného boje proti terorizmu. 2002 - zadržení 11 teroristů 2002 - materiální pomoc při záplavách

Jednotka GSG-9 má za úkol boj proti terorizmu, záchranu rukojmích, ochranu VIP v zahraničí a zásahy proti pachatelům závažné třestné činnosti. Poslední úkol je sdílen se zásahovými jednotkami policie jednotlivých spolkových zemí. V tomto případě rouhoduje, který kriminální útvar vede vyšetřování. Mimo tyto úkoly jsou příslušníci jednotky zapojeni i do mezinárodní policejní operace v Kosovu - UNMIK do speciálních jednotek UN.

Přijímacího řízení se mohou účastnit jak lidé z policie, tak i mimo policejní sbor. Platí však pro ně různé požadavky. Pro zájemce z řad civilistů platí tyto požadavky:středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání, tělesně i duševně zdravý, čistý trestní rejstřík, občanství německé nebo z přilehlých států Evropské Unie, minimální výška: ženy 163 cm, muži 165 cm, věk 18 - 24 let, sportovní založení, plavec, řidičské oprávnění supiny B, bezvadný zrak, žádné alergie. Dále by měl mít zájemce následující schopnosti: nadprůměrná inteligence,vynikající vyjadřování slovem i písmem, postřeh, technické založení, vyrovnanost při fyzickém zatížení, týmová spolupráce, zdravé sebevědomí, schopnost improvizace, schopnost učit se, domluvit se cizím jazykem (Anglicky, Francouzsky). Pro policisty jsou požadavky více méně obdobné s tím, že se klade důraz na vynikající výsledky během uplynulé služby. Omezení nejvyššího věku je posunuto na 32 let. Požaduje se ochota ke službě u GSG9 po dobu nejméně 10 let.
Výběrové řízení Eignungsauswahlverfahren zkráceně EAV trvá čtyři dny. Během výběrového řízení je pomocí lehkoatletických cvičený zkoušena a rozvíjena vytrvalost a postřeh. Za tímto účelem existují dvě dráhy, kde splnění požadavků ztěžují zvukové a světelné efekty. Účastník nesmí ztratit orientaci a za běhu po dráze si musí zapamatovat řadu detailů, protože na konci dráhy z nich bude zkoušen. Ve stresových podmínkách probíhá také zkušební střelba ze služební pistole a ze samopalu HK MP5. Kandidát musí splňovat veškeré požadavky kladené na uchazeče. Během výběrového řízení je provedeno i několik psychologických testů kdy například IQ test musí mít výsledek 112 bodů a lepší. Zajímavou zkouškou je zkouška strachu z výšek. Kandidát musí vylézt na 20 metrů vysokou věž, kde musí splnit několik úkolů. Během další zkoušky je sestaven profil osobnosti kdy je kladen důraz na týmovou spolupráci, sebedůvěru, vytrvalost a sebeovládání. Následující zkouška je zaměřena na schopnost koncentrace a samostatnosti. Po ní je poslední praktická zkouška technického myšlení. Celé výběrové řízení je zakončeno pohovorem před komisí. Zájemce je dotazován na důvody zájmu o službu u jednotky, osobní zájmy atd. Komise musí vzít v úvahu výsledky všech zkoušek. Kandidát, který má vynikající výsledky, ale pouze v jedné zkoušce měl nějaké menší problémy má šanci na přijetí. Pokud však kandidát má výsledky několika zkoušek těsně nad limitem, s největší pravděpodobností přijat nebude, protože by službu nezvládl. Testy jsou náročné a mají za cíl odhalit lidi s neovladatelnou agresivitou. Je jasné, že akce jsou někdy tvrdé, ale pro jednotku je agresivní člověk nepřijatelný. Počet přijatých osob je každý rok jiný. Průměrně bývá přijato kolem 33 procent zájemců.

Po úspěšném výběrovém řízení následuje výcvik. Absolventi výběrového řízení jsou rozděleni podle toho, zda byli policisté nebo ne. Ti, kteří přišli z civilu, absolvují výcvik příslušníka Pohraniční stráže trvající dva a půl roku. Součástí tohoto výcviku je pro ně i výcvik GSG9. Příslušníci policie absolvují pouze tento výcvik GSG9. Výcvik GSG9 se dělí na základní a speciální.Základní výcvik - stěžejním u tohoto výcviku je rozvoj vytrvalosti pomocí následujících činností: lehká atletika, lezení a slaňování (jak na stěně, tak na horách), bojové umění - Judo, Karate atd., Dále jsou seznamováni se způsoby nasazení: v budovách, z vrtulníku, v horách, z vody. Obtížným bodem je střelecký výcvik. Proti běžným policejním jednotkám je mnohem intenzivnější a je založen na získání a zažití střeleckých návyků jak ze služební pistole, tak ze samopalu. Cílem je zasáhnout cíl ve správnou dobu, na správném místě a také jej "dobře" zasáhnout. Nejtvrdším bodem je bezesporu "Tvrdý týden". V tomto týdnu jsou dosud získané znalosti a dovednosti vyzkoušeny v extrémních fyzických i psychických podmínkách. Málo spánku, hodně chození ve dne i v noci. Součástí je i plavba na nafukovacích člunech, která se rozhodně nedá přirovnat k nedělní vyjížďce. Jednoduše řečeno musíte tento týden přežít. V návaznosti na vyčerpávající týden následuje v programu i část teoretické výuky. Nejprve je zdravověda. Nezbytnou součástí výuky je seznámení se zákony jednotlivých spolkových zemí. Co je v jedné povoleno může být v druhé zakázáno. Důležitý je i seminář psychologie kde se učí jak se chovají teroristé, únosci a proces vyjednávání. Místo vyjednávače je však vyčleněno pro specialistu z krizového týmu (Krisenverhandlungsteam - KVT). Psychologii se učí z důvodu volby nejlepší techniky zásahu. Základní výcvik je ukončen závodem, kdy nejlepší účastník výcviku obdrží cenu "Kyj výcvikové jednotky". Po ukončení základního výcviku následuje speciální výcvik.Speciální výcvik - během tohoto výcviku se učí všem způsobům nasazení, aby mohl být přičleněn k jakékoliv četě. Výcvik je podoben životu v četách. Příklady z denní služby jednotky jsou analyzovány, rozebírány a poznatky zapracovány. Na základě těchto poznatků je upravována metodika i didaktika. Neustále jsou procvičovány všechny získané znalosti a dovednosti. Cílem je propojit teorii s praxí, kdy na konci tohoto výcviku je špičkově připravený policista pro speciální zásahy. Po absolvování výcviku se policista rozhoduje, do které čety půjde a jakou bude mít specializaci. Na výběr má následující: - pozorování (odstřelovači) - 1. a 4. četa - námořní operace - 2. četa - výsadkáři - 3. četa Policisté se dále vzdělávají na další specializace jako odstřelovač, výsadkář-specialista, zdravotník spojař atd.

Pistole:Glock 17, P7 M13Revolvery:SaW BodyguardSamopaly:HK MP5 verze A5, SD6 a K, HK UMP45Útočné pušky:SIG 551 SWAT, Steyr AUG 77 Stgv, HK G36Odstřelovací pušky:HK G8, HK PSG1, HK G22, Accuracy International Artic Warfare, Hecaté IIBrokovnice:HK 502, Remington M870, Benelli M3 Mimo své vlastní zbraně má ve speciálním skladu 1200 různých zbraní z celého světa. Slouží pro zkoušky a porovnání zbraní. Zvláště výhodné to je pro případ, že je potřeba identifikovat zbraň únosce. GSG9 vystřílí ročně přes 1 milion nábojů s tím, že 400 000 je v ráži 9mm Para.

Jak je běžné u všech zásahových jednotek mají příslušníci jednotky oblečenu kombinézu a přes ni neprůstřelnou vestu. Vesty jsou k dispozici v různých stupních odolnosti od lehkých po těžké ve stupni IV+. Přilba chránící hlavu je vybavena balistickým štítem a integrovanou vysílačkou. Tato přilba je dost těžká a rychlý pohyb v ní není zrovna příjemný. V minulosti používali boty od Adidasu speciálně vyrobené pro GSG9. V současnosti jsou používány i boty od dalších výrobců. Pro zásah mají k dispozici elektroniku v podobě počítačů, videokamer (pro následný rozbor akce), pozorovací a naslouchací zařízení, přístroje nočního vidění atd. Mimo střelné zbraně jsou k dispozici paralyzéry, tonfy, zásahové výbušky, granáty se slzným plynem.

Oficiálním znakem je znak orla na štítu s dubovými ratolestmi po stranách. Toto je jediná platná verze. Nášivka s vrtulníkem a nápisem GSG9 je podvrh.

Z čet má jediná 3. četa svou nášivku, kterou můžete vidět zde. Je na ní patrná výsadková specializace čety. Tato nášivka nebyla oficiálně schválena, ale ze strany nadřízených je tolerována.